O výstavě DĚTI, VÁLKA, NADĚJE

Válka dopadá jak na přímo zasažené rodiny, tak na nás, svědky a přihlížející. Zvláště zranitelnou skupinou jsou děti. Kresba a malba mohou být jednou z cest, jak nahlédnout právě do dětské duše. Zároveň jde také o přirozený způsob, jak mohou děti reagovat na trauma a s traumaty se vyrovnávat. Výtvarné vyjádření se může stát součástí jak přirozeného hojivého procesu, tak odborně vedené arteterapie.

Výstava originálů:
Fyzická část výstavy "Děti, válka, naděje" byla k vidění ve veřejném prostoru sociální galerie NR 7/422 od poloviny září do poloviny října 2022 ve vstupní hale metra Náměstí Republiky v Praze, východ směr Masarykovo nádraží. (NR7/422 - Pop up gallery). Výstava nejprve přinesla pohled na válku a její souvislosti očima ukrajinských dětí, šlo o výběr z 250 obrázků, jejichž autoři jsou převážně ve věku 3-14 let. Některé obrázky byly dětmi vytvořeny spontánně, jiné vznikly při odborné práci s nimi. Některé byly zaslány z Ukrajiny, jiné vznikly při terapeutické i volnočasové práci s dětskými uprchlíky v České republice. Několik obrázků pochází od dospělých lidí s mentálním postižením, kteří svět také nazírají očima dítěte.

Podle obsahu a emocí můžeme obrázky ukrajinských dětí rozdělit do šesti hlavních skupin: (1) trauma války, (2) odolnost a hrdinové, (3) tradice a symboly, (4) národní identita, (5) poděkování za pomoc a (6) domov a naděje.

Výstava dále obsahovala zvětšené kopie obrazů ukrajinské psycholožky a terapeutky Svitlany Homeniuk, matky dvou dětí. Její obrazy jsou metaforou, která symbolicky představuje různé stránky ukrajinské ženy – Šamanku, Uprchlici, Rodnou zemi a trpící ženu z Buči. První tři ženy přibližují silné vnitřní zdroje, které ukrajinská žena používá ke zvládání mimořádné zátěže, kterou válka přináší.

Odbornou stránku projektu garantoval psycholog Štěpán Vymětal, kurátorkou výstavy byla Klára Plechsson a výtvarnou poradkyní Julie Najbrtová. Výstava však vznikla spoluprací mnoha dobrovolníků, kterým patří naše poděkování. Kresby a malby ukrajinských dětí zprostředkovali Ukrajinská psychologická asociace, Centrum komplexní rehabilitace dětí a osob se zdravotním postižením Solomjanského obvodu města Kyjeva, Jarmiz - Centrum rehabilitace a readaptace veteránů v Kyjevě, Organizace pro pomoc uprchlíkům, Charita ČR, Psychologický ústav Akademie věd ČR, Českobratrská církev evangelická, Knihovna Karla Dvořáčka ve Vyškově, psychologové HZS a Policie ČR. Na odborném konceptu se podíleli psychologové z katedry psychologie FSS Masarykovy univerzity, psychologické pracoviště MV ČR, Spojené hlavy, ukrajinské arteterapeutky: Vladislava Ortynskaya, Svitlana Havryshchuk, Olena Dolhova, Olha Vasylina, Olga Pletka a další dobrovolníci.

Online výstava:
Výstava byla později rozšířena také o soubor kreseb a maleb českých dětí s názvem "Válka očima českých dětí". Tyto kresby vytvořili žáci základní školy. Celý komplet všech kreseb je vystaven na této webové stránce v sekci "archiv".

Je zde patrný dopad války také na psychiku českých dětí. České děti ve své tvorbě reflektují zejména témata: (1) trauma války (objevují se emoce strachu, obav, úzkosti), (2) bojů a vojenských akcí, (3) naděje a touhy po míru, ale také (4) soucitu a pomoci obětem a pochopení pro nové ukrajinské spolužáky. Můžeme si zde všimnout, jaký je odraz mediálního obsahu v tom, jak děti válku vnímají.

Online forma výstavy obsahuje také část nazvanou "Příběhy dětí", kde jsou překlady textů o osobních zkušenostech z války, které několik dětí na své obrázky připsalo. Součástí je také odkaz na webové stránky, kde mohou rodiče a pedagogové najít doporučení odborníků, jak s dětmi o válce mluvit.

Virtuální výstava:
Ve spolupráci s Hasičským záchranným sborem ČR byla vytvořena také varianta výstavy ve formě virtuální reality. Diváci si ji mohou prohlédnout s využitím VR brýlí, případně na počítači či v mobilním telefonu. Tato výstava je využitelná také v rámci školních projektů, výchovy a vzdělávání dětí.

Smyslem této výstavy je přiblížit dopady války na dětskou psychiku, upozornit na potřebu podpory těch nejzranitelnějších, posilovat odolnost a uvědomit si vlastní způsoby zvládání, kterými jsme jako lidé nadáni